HKfree wiki - Příspěvky uživatele [cs]

Upgrade Fedory

2006-03-21T01:33:41Z

84.242.95.13: /* Upgrade Fedory Core z verze 4 na verzi 5 */

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Nástroj na správu softwaru ==
Větsina pokročilých linuxovych distribuci má svůj nástroj pro
pro instalaci a správu softwaru

debian má svůj '''apt-get'''

fedora '''yum'''

redhat '''up2date'''

suze '''yast'''

mandrake FIXME

a tak dále

=== Upgrade Fedory Core z verze 4 na verzi 5 ===
1. Nejprve stáhneme balík s informacemi o novém systému

# rpm -Uvh http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/5/i386/os/Fedora/RPMS/fedora-release-5-5.noarch.rpm

2. Nastavíme repozitory na lokální mirror hkfree

upravíme údaj '''baseurl''' v souborech <code>/etc/yum.repos.d/fedora-core.repo</code> a <code>/etc/yum.repos.d/fedora-updates.repo</code>

baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/$releasever/$basearch/os/</nowiki>

3. Upgradujeme celý systém.

# yum -y update

4. Rebootujeme a v tomto okamžiku máme k dispozici Fedora Core 5.

# reboot

=== Upgrade Fedory Core z verze 3 na verzi 4 ===
Díky nástroje pro správu balíku '''yum''' můžeme upgradovat celý náš
systém na novou verzi za běhu a vzdáleně.

1. Nejprve stáhneme balík s informacemi o novém systému

# rpm -Uvh http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/4/i386/os/Fedora/RPMS/fedora-release-4-2.noarch.rpm

2. Nastavíme repozitory na lokální mirror hkfree

upravíme soubor <code>/etc/yum.conf</code>

[base]
name=Fedora Core $releasever - $basearch - Base
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/$releasever/$basearch/os/</nowiki>
[updates-released]
name=Fedora Core $releasever - $basearch - Released Updates
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/updates/$releasever/$basearch/</nowiki>

Po upgradu je vhodné v souladu filozofie yumu, přesunout toto nastavení do adresáře: <code>/etc/yum.repos.d</code>.

3. Než přejdeme k upgradu samotného systému, je nutné upgradovat linuxové jadro.

# yum -y update kernel

4. Rebootojeme systém, aby se nové jadro načetlo a mohli jsme smazat staré verze jádra.

# reboot

5. Odstraníme kvůli případným závyslostem stare verze jádra.

# yum remove kernel-2.6.11\*FC3\*

6. Upgradujeme celý systém.

# yum -y upgrade

7. Rebootujeme a v tomto okamžiku máme k dispozici Fedora Core 4.

# reboot

Upgrade Fedory

2006-03-21T01:33:04Z

84.242.95.13:

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Nástroj na správu softwaru ==
Větsina pokročilých linuxovych distribuci má svůj nástroj pro
pro instalaci a správu softwaru

debian má svůj '''apt-get'''

fedora '''yum'''

redhat '''up2date'''

suze '''yast'''

mandrake FIXME

a tak dále

=== Upgrade Fedory Core z verze 4 na verzi 5 ===
1. Nejprve stáhneme balík s informacemi o novém systému

# rpm -Uvh http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/5/i386/os/Fedora/RPMS/fedora-release-5-5.noarch.rpm

2. Nastavíme repozitory na lokální mirror hkfree

upravíme udaj '''baseurl''' v souborech <code>/etc/yum.repos.d/fedora-core.repo</code> a <code>/etc/yum.repos.d/fedora-updates.repo</code>
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/$releasever/$basearch/os/</nowiki>

3. Upgradujeme celý systém.

# yum -y update

4. Rebootujeme a v tomto okamžiku máme k dispozici Fedora Core 5.

# reboot

=== Upgrade Fedory Core z verze 3 na verzi 4 ===
Díky nástroje pro správu balíku '''yum''' můžeme upgradovat celý náš
systém na novou verzi za běhu a vzdáleně.

1. Nejprve stáhneme balík s informacemi o novém systému

# rpm -Uvh http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/4/i386/os/Fedora/RPMS/fedora-release-4-2.noarch.rpm

2. Nastavíme repozitory na lokální mirror hkfree

upravíme soubor <code>/etc/yum.conf</code>

[base]
name=Fedora Core $releasever - $basearch - Base
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/$releasever/$basearch/os/</nowiki>
[updates-released]
name=Fedora Core $releasever - $basearch - Released Updates
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/updates/$releasever/$basearch/</nowiki>

Po upgradu je vhodné v souladu filozofie yumu, přesunout toto nastavení do adresáře: <code>/etc/yum.repos.d</code>.

3. Než přejdeme k upgradu samotného systému, je nutné upgradovat linuxové jadro.

# yum -y update kernel

4. Rebootojeme systém, aby se nové jadro načetlo a mohli jsme smazat staré verze jádra.

# reboot

5. Odstraníme kvůli případným závyslostem stare verze jádra.

# yum remove kernel-2.6.11\*FC3\*

6. Upgradujeme celý systém.

# yum -y upgrade

7. Rebootujeme a v tomto okamžiku máme k dispozici Fedora Core 4.

# reboot

Upgrade Fedory

2006-03-21T01:32:27Z

84.242.95.13:

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Nástroj na správu softwaru ==
Větsina pokročilých linuxovych distribuci má svůj nástroj pro
pro instalaci a správu softwaru

debian má svůj '''apt-get'''

fedora '''yum'''

redhat '''up2date'''

suze '''yast'''

mandrake FIXME

a tak dále

=== Upgrade Fedory Core z verze 4 na verzi 5 ===
1. Nejprve stáhneme balík s informacemi o novém systému

# rpm -Uvh http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/5/i386/os/Fedora/RPMS/fedora-release-5-5.noarch.rpm

2. Nastavíme repozitory na lokální mirror hkfree

upravíme udaj '''baseurl''' v souborech <code>/etc/yum.repos.d/fedora-core.repo</code> a <code>/etc/yum.repos.d/fedora-updates.repo</code>
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/$releasever/$basearch/os/</nowiki>

3. Upgradujeme celý systém.

# yum -y update

4. Rebootujeme a v tomto okamžiku máme k dispozici Fedora Core 5.

# reboot

=== Upgrade Fedory Core z verze 3 na verzi 4 ===
Díky nástroje pro správu balíku '''yum''' můžeme upgradovat celý náš
systém na novou verzi za běhu a vzdáleně.

1. Nejprve stáhneme balík s informacemi o novém systému

# rpm -Uvh http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/4/i386/os/Fedora/RPMS/fedora-release-4-2.noarch.rpm

2. Nastavíme repozitory na lokální mirror hkfree

upravíme soubor <code>/etc/yum.conf</code>

[base]
name=Fedora Core $releasever - $basearch - Base
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/$releasever/$basearch/os/</nowiki>
[updates-released]
name=Fedora Core $releasever - $basearch - Released Updates
baseurl=<nowiki>ftp://ftp.hkfree.org/pub/linux/fedora/linux/core/updates/$releasever/$basearch/</nowiki>

Po upgradu je vhodné v souladu filozofie yumu, přesunout toto nastavení do adresáře: <code>/etc/yum.repos.d</code>.

3. Než přejdeme k upgradu samotného systému, je nutné upgradovat linuxové jadro.

# yum -y update kernel

4. Rebootojeme systém, aby se nové jadro načetlo a mohli jsme smazat staré verze jádra.

# reboot

5. Odstraníme kvůli případným závyslostem stare verze jádra.

# yum remove kernel-2.6.11\*FC3\*

6. Upgradujeme celý systém.

# yum -y upgrade

7. Rebootujeme a v tomto okamžiku máme k dispozici Fedora Core 4.

# reboot

Omezení rychlosti sítě (potažmo internetu) v programu Netlimiter

2006-02-18T00:04:21Z

84.242.95.13:

-Ten si stahněte například na http://www.netlimiter.com/download.php a nainstalujte jej.

-Chcete-li čestinu, tak je nějaká zde http://download.bonusweb.cz/0948cb5e06a8639024a77ab4ef1b201a/cedic/n/NetLimiter1_3Cz.rar

-Program vás vyzve k restartování PC, takže tak učiňte.

-Pokud vám program nenaběhne sám (dole vpravo u hodin - modro-bílá ikonka), tak jej spusťte manuálně a postupujte v nastavení podle následujících kroků.

-Uvedené rychlosti v návodu jsou rychlosti, které platí pro uživatele na OliAP (pokud jste připojeni na jiné AP, kontaktujte svého správce ohledně upřesnění rychlostí).
podle něj zkontrolujte zda máte zaškrtnuto "run on startup" a také zatrhněte ty dva čtverečky a napište k download 35 a k upload 25 (to je proupouštěná rychlost v kB/s)

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/1.jpg

-nyní postupujte dle kroků na obrázku, tím přidáte naplánovaný přepínač rychlosti tak, že se vám automaticky ve 23:00 přehodí rychlost downloadu na 60kB/s

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/2.jpg

-to samé uděláme také pro upload...

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/3.jpg

-nyní ještě jednou nastavíme přepínač pro download, tentokrát na 7:00 kdy se opět přepne na dení provoz - tj. 35kB download

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/4.jpg

-a to samé pro 25kB upload, rovněž na 7:00

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/5.jpg

-pokud jste vše nastavili spráíte potom takovýto výpis:

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/6.jpg

Nyní program zmenšete zpět do lišty tak, že kliknete na křížek - jako byste jej chtěli zavřít.. Toť vše! ...Fikus...

Omezení rychlosti sítě (potažmo internetu) v programu Netlimiter

2006-02-18T00:03:59Z

84.242.95.13:

-Ten si stahněte například na http://www.netlimiter.com/download/ a nainstalujte jej.

-Chcete-li čestinu, tak je nějaká zde http://download.bonusweb.cz/0948cb5e06a8639024a77ab4ef1b201a/cedic/n/NetLimiter1_3Cz.rar

-Program vás vyzve k restartování PC, takže tak učiňte.

-Pokud vám program nenaběhne sám (dole vpravo u hodin - modro-bílá ikonka), tak jej spusťte manuálně a postupujte v nastavení podle následujících kroků.

-Uvedené rychlosti v návodu jsou rychlosti, které platí pro uživatele na OliAP (pokud jste připojeni na jiné AP, kontaktujte svého správce ohledně upřesnění rychlostí).
podle něj zkontrolujte zda máte zaškrtnuto "run on startup" a také zatrhněte ty dva čtverečky a napište k download 35 a k upload 25 (to je proupouštěná rychlost v kB/s)

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/1.jpg

-nyní postupujte dle kroků na obrázku, tím přidáte naplánovaný přepínač rychlosti tak, že se vám automaticky ve 23:00 přehodí rychlost downloadu na 60kB/s

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/2.jpg

-to samé uděláme také pro upload...

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/3.jpg

-nyní ještě jednou nastavíme přepínač pro download, tentokrát na 7:00 kdy se opět přepne na dení provoz - tj. 35kB download

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/4.jpg

-a to samé pro 25kB upload, rovněž na 7:00

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/5.jpg

-pokud jste vše nastavili spráíte potom takovýto výpis:

http://charon.hkfree.org/~fikus/navod/6.jpg

Nyní program zmenšete zpět do lišty tak, že kliknete na křížek - jako byste jej chtěli zavřít.. Toť vše! ...Fikus...

Monitorování serveru

2005-12-15T00:38:55Z

84.242.95.13: /* sensors */

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Motivace ==

Automatizované monitorování systému a hardwaru je zajisté jedna z vlastností, která
by neměla chybět na žádném profesionálně udržovaném serveru. Upozorní nás včas na případné problémy, které by mohli často vést i k hadrwarovému porušení celého serveru. Dále vídíme dlouhodobý stav žátěže, podle něhož můžeme server upgradovat
(přídání většího ventilátoru, paměti atd.)

== Úkázkové řešení ==
Na mnohých serverech hkfree běží monitoring jak systému tak i hardwaru. Jedno z
efektivních a nenáročních řesení lze najít na: [http://pouchov.hkfree.org/info/ http://pouchov.hkfree.org/info/].

== Nástavení modulu linuxového jádra ==
Abychom mohli přistupovat k údajům o teplotě procesoru, základní desky, otáčkám ventilátorů aj. je nutné při konfiguraci linuxového jádra zapnout podporu pro '''I2C''' Hardware monitoring. Pokud je váš hardware muzejní kousek, můžete se přesvědčit, zda-li je monitorování chipsetu podporováno na stránce: [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/].

Dále je nutné přidat do jádra podporu pro jednotlivé chipy. Nejjednodušší je přidat všechny podporované chipy jako moduly. Ušetříme si tím mnohé trápení. Pokud nechcete sami laborovat s nastavením konfigurace jádra, je možné si stáhnout a nainstalovat již odzkoušené verze jádra pro několik základních architektur z ftp hkfree: [ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/ ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/].

== Nastavení monitorovací utility ==
K tomu, abychom zjistili, které moduly jádra náhrat použijeme monitorovaní utilitu '''lm_sensors''' opět z [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/]. Nainstaluje buč příslušný balík, či sami zkompilujeme a nainstalujeme.

$ ./configure
$ make user
$ make user_install

Po instalaci máme k dispozici utilitu '''sensors-detect'''. Spustíme, dojde k vyzkoušení veškerých modulů pro monitorování. Pro ty, které fungují na našem systému, nám utilita vygeneruje příslušné řádky jednak pro '''/etc/modprobe.conf''' a jednak pro startovací skripty, kde se dané moduly nahrávají.

Zdali vše funguje vyzkoušíme pomocí příkazu:
$ sensors

To nám ukáže zhruba následují informace o hardwaru na serveru.

it8712-isa-0290
Adapter: ISA adapter
in0: +1.74 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in1: +0.00 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in2: +3.26 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in3: +2.93 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
fan1: 2616 RPM (min = 0 RPM, div = 4)
temp1: +57°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
temp2: +41°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
vid: +1.20 V

Dále můžeme sledovat teplotu hardisků a zjišťovat jestli se nám obzvlášť pod náporem FTP serveru nepřehřívají. K tomu nám poslouží monitorovaní nástroj [http://www.guzu.net/linux/hddtemp.php hddtemp].

== Nastavení grafického zobrazení ==
Nyní nás čeká nastavení softwaru, který nám bude graficky zobrazovat statistiky jednak o hardwaru, ale i softwaru (zátež linky, ping, počet přenesených dat jednotlivých uživatelů atd.)

Pro samotný sběr monitorovacích údajů použijeme asi nejrozšířenější utilitu: '''rrdtool'''. Opět si buč nainstalujeme již hotové baličký nebo stáhneme z [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/].

V současné době je již k dispozici řada 1.2.x. Nicměné se nám může stát, že program, který bude zpracovávat takto sebraná data, nebude rozumět novému vnitřnímu formátu, který tato sada používá. Proto zůstaneme u bezproblémové řady 1.0.x.

Jelikož se v následujícím odstavci dočteme, že pro zobrazení takto sebraných výsledků použijeme program napsaný v Perlu, musíme také nainstalovat perlovou rrdtool knihovnu. To nám zajistí příkaz:

$ make site-perl-install

Po instalaci se rrdtool nacházejí v adresáři: <code>/usr/local/rrdtool-1.0.x/</code>.

Poslední co nám zbývá je nástroj, který nám ze všech těch monitorovacích údajů, udělá přehlednou stránku s grafama. Těchno nástrojů existuje spousta viz.: [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/].

Pro naše účely použijeme sice už dnes poněkud zastaralý, ale efektivní nástroj: '''HotSaNIC''' [http://hotsanic.sourceforge.net/ http://hotsanic.sourceforge.net/]. Poslední dostupná verze (CVS snapshot) je 0.5.0-pre6.

Stáhneme HotSaNIC a rozbalíme třeba do adresáře <code>/opt/hotsanic-0.5.0-pre6/</code>. Tím je veškerá instalace hotová. Přejdeme ke konfiguraci.

Konfigurace hotsanicu se zkládá ze dvou částí.

* konfigurace jádra hotsanicu
* konfigurace jednotlivých modulů

=== konfigurace jádra hotsanicu ===
V adresáři HotSaNICu pustíme konfigurační dávku:
$ ./setup.pl

Nyní budeme dotázáni, které služby hodláme monitorovat a zobrazovat.
Doporučuju sledovat zejména subsystémy: apcusv, traffic, system, ping, sensors a networks.
Po dokončení konfigurace dojde k vytvoření konfiguračního souboru <code>settings</code>,
který pro případné změny můžeme editovat i ručně a spouštěcí script <code>rrdgraph</code>. Nesmíme hlavně zapomenout nakonfigurovat proměnou <code>WEBDIR="/www/tools/info"</code>, ukazující na adresář, do kterého budou generovány HTML soubory s grafama.

Spoušetní HotSaNICu přidáme do init scriptů, tak aby nám naběhl při spuštění systémů. Do adresáře <code>/etc/init.d/</code> případně <code>/etc/rc.d/</code> soubor s následujícím obsahem:

<code>
#!/bin/bash
#
# Startup script for the HotSaNIC
#
hotsanic=/opt/hotsanic/rrdgraph
prog=hotsanic
start() {
echo -n $"Starting $prog: "
$hotsanic start
}
stop() {
echo -n $"Stopping $prog: "
$hotsanic stop
}
case "$1" in
start)
start
;;
stop)
stop
;;
restart)
stop
start
;;
*)
echo $"Usage: $prog {start|stop|restart}"
exit 1
esac
</code>

HotSaNIC využívá pro generování náhledů grafů software '''imagemagick''' [http://www.imagemagick.org/ http://www.imagemagick.org/]. Proto je vhodné nainstalovat patřičný balík či zkompilovat. Máme k dispozici i nouzové řešení a to nastavit v konfiguraci HotSaNICu zmenčování jen pomocí atributů elementu IMG ve výsledém HTML souboru (nedoporučuji).

HotSaNIC si veškeré obslužné práce (generování grafů) obstarává sám v daných časových intervalech. Pokud bychom chtěli některé výsledky vidět okamžitě, můžeme pustit regenerování ručně.
$ makeindex.pl
Vygeneruje titulní index.html.

$ diagrams.pl
Vygeneruje všechny grafy.

$convert.pl
Vygeneruje náhledy ke grafům.

Tímto jsme úspěšně nakonfigurovali jádro hotsanicu a můžeme přejít ke konfiguraci jednotlivých modulů.

=== konfigurace jednotlivých modulů ===
HotSaNIC podporuje monitorování následujících subsystému:
* '''apcusv''' - záloha napajení
* '''apps''' - vytižení daných procesů
* '''bind''' - DNS
* '''diskio''' - zátěž disku
* '''dnet''' -
* '''mailq''' - MAIL
* '''netstat''' - TCP spojení
* '''networks''' - traffic uživatelů
* '''ntp''' - TIME shift
* '''part''' -
* '''ping''' - PING
* '''sensors''' - CPU/... temperature
* '''shoutcast''' -
* '''system''' - zátěž systému
* '''traffic''' - traffic
* '''worms''' - útok červů

V adresářích '''modules''' jsou adresaře pro každý z níže uvedených modulů. V každém z nich je konfiguračních soubor '''setting'''. V následujích kapitolách je přehled základních nastavení pro jednotlivé konfigurační soubory.

==== apcusv ====
<nowiki># </nowiki>cesta k souboru apcacces, musí nám běžet také apcupsd
APCACCESS="/sbin/apcaccess"

==== apps ====
<nowiki># jméno procesu a popis</nowiki>
APP="httpd,apache"
APP="proftpd,ftp"

==== bind ====

==== diskio ====

==== dnet ====

==== mailq ====

==== netstat ====

==== networks ====

==== ntp ====

==== part ====

==== ping ====

==== sensors ====
<nowiki>#</nowiki> cesta ke vstupním hodnotám (podle načteného modulu jádra),
<nowiki>#</nowiki> jméno db, popisek, pozice ve vstupním souboru, násobící koeficient,
<nowiki>#</nowiki> přičítací koeficient, jednotky
SENSOR="/usr/sbin/hddtemp -n /dev/hda |",hda,HDD1,1,1,0,°C,40,60
SENSOR="/sys/bus/i2c/drivers/w83627hf/1-0290/temp3_input,mb,MB temp,1,.001,0,C"

==== shoutcast ====

==== system ====
IRQ=<number>,<short description>

==== traffic ====

==== worms ====

== Nastavení softwarových alarmů ==

Monitorování serveru

2005-12-15T00:38:04Z

84.242.95.13: /* Nastavení monitorovací utility */

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Motivace ==

Automatizované monitorování systému a hardwaru je zajisté jedna z vlastností, která
by neměla chybět na žádném profesionálně udržovaném serveru. Upozorní nás včas na případné problémy, které by mohli často vést i k hadrwarovému porušení celého serveru. Dále vídíme dlouhodobý stav žátěže, podle něhož můžeme server upgradovat
(přídání většího ventilátoru, paměti atd.)

== Úkázkové řešení ==
Na mnohých serverech hkfree běží monitoring jak systému tak i hardwaru. Jedno z
efektivních a nenáročních řesení lze najít na: [http://pouchov.hkfree.org/info/ http://pouchov.hkfree.org/info/].

== Nástavení modulu linuxového jádra ==
Abychom mohli přistupovat k údajům o teplotě procesoru, základní desky, otáčkám ventilátorů aj. je nutné při konfiguraci linuxového jádra zapnout podporu pro '''I2C''' Hardware monitoring. Pokud je váš hardware muzejní kousek, můžete se přesvědčit, zda-li je monitorování chipsetu podporováno na stránce: [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/].

Dále je nutné přidat do jádra podporu pro jednotlivé chipy. Nejjednodušší je přidat všechny podporované chipy jako moduly. Ušetříme si tím mnohé trápení. Pokud nechcete sami laborovat s nastavením konfigurace jádra, je možné si stáhnout a nainstalovat již odzkoušené verze jádra pro několik základních architektur z ftp hkfree: [ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/ ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/].

== Nastavení monitorovací utility ==
K tomu, abychom zjistili, které moduly jádra náhrat použijeme monitorovaní utilitu '''lm_sensors''' opět z [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/]. Nainstaluje buč příslušný balík, či sami zkompilujeme a nainstalujeme.

$ ./configure
$ make user
$ make user_install

Po instalaci máme k dispozici utilitu '''sensors-detect'''. Spustíme, dojde k vyzkoušení veškerých modulů pro monitorování. Pro ty, které fungují na našem systému, nám utilita vygeneruje příslušné řádky jednak pro '''/etc/modprobe.conf''' a jednak pro startovací skripty, kde se dané moduly nahrávají.

Zdali vše funguje vyzkoušíme pomocí příkazu:
$ sensors

To nám ukáže zhruba následují informace o hardwaru na serveru.

it8712-isa-0290
Adapter: ISA adapter
in0: +1.74 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in1: +0.00 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in2: +3.26 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in3: +2.93 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
fan1: 2616 RPM (min = 0 RPM, div = 4)
temp1: +57°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
temp2: +41°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
vid: +1.20 V

Dále můžeme sledovat teplotu hardisků a zjišťovat jestli se nám obzvlášť pod náporem FTP serveru nepřehřívají. K tomu nám poslouží monitorovaní nástroj [http://www.guzu.net/linux/hddtemp.php hddtemp].

== Nastavení grafického zobrazení ==
Nyní nás čeká nastavení softwaru, který nám bude graficky zobrazovat statistiky jednak o hardwaru, ale i softwaru (zátež linky, ping, počet přenesených dat jednotlivých uživatelů atd.)

Pro samotný sběr monitorovacích údajů použijeme asi nejrozšířenější utilitu: '''rrdtool'''. Opět si buč nainstalujeme již hotové baličký nebo stáhneme z [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/].

V současné době je již k dispozici řada 1.2.x. Nicměné se nám může stát, že program, který bude zpracovávat takto sebraná data, nebude rozumět novému vnitřnímu formátu, který tato sada používá. Proto zůstaneme u bezproblémové řady 1.0.x.

Jelikož se v následujícím odstavci dočteme, že pro zobrazení takto sebraných výsledků použijeme program napsaný v Perlu, musíme také nainstalovat perlovou rrdtool knihovnu. To nám zajistí příkaz:

$ make site-perl-install

Po instalaci se rrdtool nacházejí v adresáři: <code>/usr/local/rrdtool-1.0.x/</code>.

Poslední co nám zbývá je nástroj, který nám ze všech těch monitorovacích údajů, udělá přehlednou stránku s grafama. Těchno nástrojů existuje spousta viz.: [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/].

Pro naše účely použijeme sice už dnes poněkud zastaralý, ale efektivní nástroj: '''HotSaNIC''' [http://hotsanic.sourceforge.net/ http://hotsanic.sourceforge.net/]. Poslední dostupná verze (CVS snapshot) je 0.5.0-pre6.

Stáhneme HotSaNIC a rozbalíme třeba do adresáře <code>/opt/hotsanic-0.5.0-pre6/</code>. Tím je veškerá instalace hotová. Přejdeme ke konfiguraci.

Konfigurace hotsanicu se zkládá ze dvou částí.

* konfigurace jádra hotsanicu
* konfigurace jednotlivých modulů

=== konfigurace jádra hotsanicu ===
V adresáři HotSaNICu pustíme konfigurační dávku:
$ ./setup.pl

Nyní budeme dotázáni, které služby hodláme monitorovat a zobrazovat.
Doporučuju sledovat zejména subsystémy: apcusv, traffic, system, ping, sensors a networks.
Po dokončení konfigurace dojde k vytvoření konfiguračního souboru <code>settings</code>,
který pro případné změny můžeme editovat i ručně a spouštěcí script <code>rrdgraph</code>. Nesmíme hlavně zapomenout nakonfigurovat proměnou <code>WEBDIR="/www/tools/info"</code>, ukazující na adresář, do kterého budou generovány HTML soubory s grafama.

Spoušetní HotSaNICu přidáme do init scriptů, tak aby nám naběhl při spuštění systémů. Do adresáře <code>/etc/init.d/</code> případně <code>/etc/rc.d/</code> soubor s následujícím obsahem:

<code>
#!/bin/bash
#
# Startup script for the HotSaNIC
#
hotsanic=/opt/hotsanic/rrdgraph
prog=hotsanic
start() {
echo -n $"Starting $prog: "
$hotsanic start
}
stop() {
echo -n $"Stopping $prog: "
$hotsanic stop
}
case "$1" in
start)
start
;;
stop)
stop
;;
restart)
stop
start
;;
*)
echo $"Usage: $prog {start|stop|restart}"
exit 1
esac
</code>

HotSaNIC využívá pro generování náhledů grafů software '''imagemagick''' [http://www.imagemagick.org/ http://www.imagemagick.org/]. Proto je vhodné nainstalovat patřičný balík či zkompilovat. Máme k dispozici i nouzové řešení a to nastavit v konfiguraci HotSaNICu zmenčování jen pomocí atributů elementu IMG ve výsledém HTML souboru (nedoporučuji).

HotSaNIC si veškeré obslužné práce (generování grafů) obstarává sám v daných časových intervalech. Pokud bychom chtěli některé výsledky vidět okamžitě, můžeme pustit regenerování ručně.
$ makeindex.pl
Vygeneruje titulní index.html.

$ diagrams.pl
Vygeneruje všechny grafy.

$convert.pl
Vygeneruje náhledy ke grafům.

Tímto jsme úspěšně nakonfigurovali jádro hotsanicu a můžeme přejít ke konfiguraci jednotlivých modulů.

=== konfigurace jednotlivých modulů ===
HotSaNIC podporuje monitorování následujících subsystému:
* '''apcusv''' - záloha napajení
* '''apps''' - vytižení daných procesů
* '''bind''' - DNS
* '''diskio''' - zátěž disku
* '''dnet''' -
* '''mailq''' - MAIL
* '''netstat''' - TCP spojení
* '''networks''' - traffic uživatelů
* '''ntp''' - TIME shift
* '''part''' -
* '''ping''' - PING
* '''sensors''' - CPU/... temperature
* '''shoutcast''' -
* '''system''' - zátěž systému
* '''traffic''' - traffic
* '''worms''' - útok červů

V adresářích '''modules''' jsou adresaře pro každý z níže uvedených modulů. V každém z nich je konfiguračních soubor '''setting'''. V následujích kapitolách je přehled základních nastavení pro jednotlivé konfigurační soubory.

==== apcusv ====
<nowiki># </nowiki>cesta k souboru apcacces, musí nám běžet také apcupsd
APCACCESS="/sbin/apcaccess"

==== apps ====
<nowiki># jméno procesu a popis</nowiki>
APP="httpd,apache"
APP="proftpd,ftp"

==== bind ====

==== diskio ====

==== dnet ====

==== mailq ====

==== netstat ====

==== networks ====

==== ntp ====

==== part ====

==== ping ====

==== sensors ====
<nowiki>#</nowiki> cesta ke vstupním hodnotám (podle načteného modulu jádra),
<nowiki>#</nowiki> jméno db, popisek, pozice ve vstupním souboru, násobící koeficient,
<nowiki>#</nowiki> přičítací koeficient, jednotky
SENSOR="/sys/bus/i2c/drivers/w83627hf/1-0290/temp3_input,mb,MB temp,1,.001,0,C"

==== shoutcast ====

==== system ====
IRQ=<number>,<short description>

==== traffic ====

==== worms ====

== Nastavení softwarových alarmů ==

Monitorování serveru

2005-12-15T00:37:43Z

84.242.95.13: /* Nastavení monitorovací utility */

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Motivace ==

Automatizované monitorování systému a hardwaru je zajisté jedna z vlastností, která
by neměla chybět na žádném profesionálně udržovaném serveru. Upozorní nás včas na případné problémy, které by mohli často vést i k hadrwarovému porušení celého serveru. Dále vídíme dlouhodobý stav žátěže, podle něhož můžeme server upgradovat
(přídání většího ventilátoru, paměti atd.)

== Úkázkové řešení ==
Na mnohých serverech hkfree běží monitoring jak systému tak i hardwaru. Jedno z
efektivních a nenáročních řesení lze najít na: [http://pouchov.hkfree.org/info/ http://pouchov.hkfree.org/info/].

== Nástavení modulu linuxového jádra ==
Abychom mohli přistupovat k údajům o teplotě procesoru, základní desky, otáčkám ventilátorů aj. je nutné při konfiguraci linuxového jádra zapnout podporu pro '''I2C''' Hardware monitoring. Pokud je váš hardware muzejní kousek, můžete se přesvědčit, zda-li je monitorování chipsetu podporováno na stránce: [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/].

Dále je nutné přidat do jádra podporu pro jednotlivé chipy. Nejjednodušší je přidat všechny podporované chipy jako moduly. Ušetříme si tím mnohé trápení. Pokud nechcete sami laborovat s nastavením konfigurace jádra, je možné si stáhnout a nainstalovat již odzkoušené verze jádra pro několik základních architektur z ftp hkfree: [ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/ ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/].

== Nastavení monitorovací utility ==
K tomu, abychom zjistili, které moduly jádra náhrat použijeme monitorovaní utilitu '''lm_sensors''' opět z [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/]. Nainstaluje buč příslušný balík, či sami zkompilujeme a nainstalujeme.

$ ./configure
$ make user
$ make user_install

Po instalaci máme k dispozici utilitu '''sensors-detect'''. Spustíme, dojde k vyzkoušení veškerých modulů pro monitorování. Pro ty, které fungují na našem systému, nám utilita vygeneruje příslušné řádky jednak pro '''/etc/modprobe.conf''' a jednak pro startovací skripty, kde se dané moduly nahrávají.

Zdali vše funguje vyzkoušíme pomocí příkazu:
$ sensors

To nám ukáže zhruba následují informace o hardwaru na serveru.

it8712-isa-0290
Adapter: ISA adapter
in0: +1.74 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in1: +0.00 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in2: +3.26 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in3: +2.93 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
fan1: 2616 RPM (min = 0 RPM, div = 4)
temp1: +57°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
temp2: +41°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
vid: +1.20 V

Dále můžeme sledovat teplotu hardisků a zjišťovat jestli se nám obzvlášť pod náporem FTP serveru nepřehřívají. K tomu nám poslouží monitorovaní nástroj [http://www.guzu.net/linux/hddtemp.php |hddtemp].

== Nastavení grafického zobrazení ==
Nyní nás čeká nastavení softwaru, který nám bude graficky zobrazovat statistiky jednak o hardwaru, ale i softwaru (zátež linky, ping, počet přenesených dat jednotlivých uživatelů atd.)

Pro samotný sběr monitorovacích údajů použijeme asi nejrozšířenější utilitu: '''rrdtool'''. Opět si buč nainstalujeme již hotové baličký nebo stáhneme z [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/].

V současné době je již k dispozici řada 1.2.x. Nicměné se nám může stát, že program, který bude zpracovávat takto sebraná data, nebude rozumět novému vnitřnímu formátu, který tato sada používá. Proto zůstaneme u bezproblémové řady 1.0.x.

Jelikož se v následujícím odstavci dočteme, že pro zobrazení takto sebraných výsledků použijeme program napsaný v Perlu, musíme také nainstalovat perlovou rrdtool knihovnu. To nám zajistí příkaz:

$ make site-perl-install

Po instalaci se rrdtool nacházejí v adresáři: <code>/usr/local/rrdtool-1.0.x/</code>.

Poslední co nám zbývá je nástroj, který nám ze všech těch monitorovacích údajů, udělá přehlednou stránku s grafama. Těchno nástrojů existuje spousta viz.: [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/].

Pro naše účely použijeme sice už dnes poněkud zastaralý, ale efektivní nástroj: '''HotSaNIC''' [http://hotsanic.sourceforge.net/ http://hotsanic.sourceforge.net/]. Poslední dostupná verze (CVS snapshot) je 0.5.0-pre6.

Stáhneme HotSaNIC a rozbalíme třeba do adresáře <code>/opt/hotsanic-0.5.0-pre6/</code>. Tím je veškerá instalace hotová. Přejdeme ke konfiguraci.

Konfigurace hotsanicu se zkládá ze dvou částí.

* konfigurace jádra hotsanicu
* konfigurace jednotlivých modulů

=== konfigurace jádra hotsanicu ===
V adresáři HotSaNICu pustíme konfigurační dávku:
$ ./setup.pl

Nyní budeme dotázáni, které služby hodláme monitorovat a zobrazovat.
Doporučuju sledovat zejména subsystémy: apcusv, traffic, system, ping, sensors a networks.
Po dokončení konfigurace dojde k vytvoření konfiguračního souboru <code>settings</code>,
který pro případné změny můžeme editovat i ručně a spouštěcí script <code>rrdgraph</code>. Nesmíme hlavně zapomenout nakonfigurovat proměnou <code>WEBDIR="/www/tools/info"</code>, ukazující na adresář, do kterého budou generovány HTML soubory s grafama.

Spoušetní HotSaNICu přidáme do init scriptů, tak aby nám naběhl při spuštění systémů. Do adresáře <code>/etc/init.d/</code> případně <code>/etc/rc.d/</code> soubor s následujícím obsahem:

<code>
#!/bin/bash
#
# Startup script for the HotSaNIC
#
hotsanic=/opt/hotsanic/rrdgraph
prog=hotsanic
start() {
echo -n $"Starting $prog: "
$hotsanic start
}
stop() {
echo -n $"Stopping $prog: "
$hotsanic stop
}
case "$1" in
start)
start
;;
stop)
stop
;;
restart)
stop
start
;;
*)
echo $"Usage: $prog {start|stop|restart}"
exit 1
esac
</code>

HotSaNIC využívá pro generování náhledů grafů software '''imagemagick''' [http://www.imagemagick.org/ http://www.imagemagick.org/]. Proto je vhodné nainstalovat patřičný balík či zkompilovat. Máme k dispozici i nouzové řešení a to nastavit v konfiguraci HotSaNICu zmenčování jen pomocí atributů elementu IMG ve výsledém HTML souboru (nedoporučuji).

HotSaNIC si veškeré obslužné práce (generování grafů) obstarává sám v daných časových intervalech. Pokud bychom chtěli některé výsledky vidět okamžitě, můžeme pustit regenerování ručně.
$ makeindex.pl
Vygeneruje titulní index.html.

$ diagrams.pl
Vygeneruje všechny grafy.

$convert.pl
Vygeneruje náhledy ke grafům.

Tímto jsme úspěšně nakonfigurovali jádro hotsanicu a můžeme přejít ke konfiguraci jednotlivých modulů.

=== konfigurace jednotlivých modulů ===
HotSaNIC podporuje monitorování následujících subsystému:
* '''apcusv''' - záloha napajení
* '''apps''' - vytižení daných procesů
* '''bind''' - DNS
* '''diskio''' - zátěž disku
* '''dnet''' -
* '''mailq''' - MAIL
* '''netstat''' - TCP spojení
* '''networks''' - traffic uživatelů
* '''ntp''' - TIME shift
* '''part''' -
* '''ping''' - PING
* '''sensors''' - CPU/... temperature
* '''shoutcast''' -
* '''system''' - zátěž systému
* '''traffic''' - traffic
* '''worms''' - útok červů

V adresářích '''modules''' jsou adresaře pro každý z níže uvedených modulů. V každém z nich je konfiguračních soubor '''setting'''. V následujích kapitolách je přehled základních nastavení pro jednotlivé konfigurační soubory.

==== apcusv ====
<nowiki># </nowiki>cesta k souboru apcacces, musí nám běžet také apcupsd
APCACCESS="/sbin/apcaccess"

==== apps ====
<nowiki># jméno procesu a popis</nowiki>
APP="httpd,apache"
APP="proftpd,ftp"

==== bind ====

==== diskio ====

==== dnet ====

==== mailq ====

==== netstat ====

==== networks ====

==== ntp ====

==== part ====

==== ping ====

==== sensors ====
<nowiki>#</nowiki> cesta ke vstupním hodnotám (podle načteného modulu jádra),
<nowiki>#</nowiki> jméno db, popisek, pozice ve vstupním souboru, násobící koeficient,
<nowiki>#</nowiki> přičítací koeficient, jednotky
SENSOR="/sys/bus/i2c/drivers/w83627hf/1-0290/temp3_input,mb,MB temp,1,.001,0,C"

==== shoutcast ====

==== system ====
IRQ=<number>,<short description>

==== traffic ====

==== worms ====

== Nastavení softwarových alarmů ==

Jabberd

2005-12-08T09:19:58Z

84.242.95.13:

== Řešitelé ==
*

== Časový odhad projektu ==
* 10 člověk/hodina

== Motivace ==
# Cílem projektu bude instalace ICQ transportu do centralniho Jabber serveru.
# Cílem projektu bude instalace User Diretory do centralniho Jabber serveru.
# Cílem projektu bude instalace LDAP autentizace do centralniho Jabber serveru.

Využití bude zejména pro následující služby:

* Jabber

== Potřebné znalosti ==
* Jabberd, LDA

== Užitečné informace ==
* http://jabberd.jabberstudio.org/

== Stav projektu ==
*

Projekty v HKFree

2005-12-08T09:16:49Z

84.242.95.13:

[[RESETATOR|Hardwarový resetátor]]

[[Ronja]]

[[IPv6]]

[[Kompletní řízení wifi provozu]]

[[Informační systémy]]

[[Map|Mapa sítí]]

[[GIS]]

[[Linux - WorkShopy]]

[[Udržitelné rozvoje]]

[[Komise pro rozvoj]]

[[Granty]]

[[LDAP]]

[[Jabberd]]

Projekty v HKFree

2005-12-08T09:14:30Z

84.242.95.13:

Monitorování serveru

2005-09-27T21:27:31Z

84.242.95.13: /* Nastavení monitorovací utility */

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Motivace ==

Automatizované monitorování systému a hardwaru je zajisté jedna z vlastností, která
by neměla chybět na žádném profesionálně udržovaném serveru. Upozorní nás včas na případné problémy, které by mohli často vést i k hadrwarovému porušení celého serveru. Dále vídíme dlouhodobý stav žátěže, podle něhož můžeme server upgradovat
(přídání většího ventilátoru, paměti atd.)

== Úkázkové řešení ==
Na mnohých serverech hkfree běží monitoring jak systému tak i hardwaru. Jedno z
efektivních a nenáročních řesení lze najít na: [http://pouchov.hkfree.org/info/ http://pouchov.hkfree.org/info/].

== Nástavení modulu linuxového jádra ==
Abychom mohli přistupovat k údajům o teplotě procesoru, základní desky, otáčkám ventilátorů aj. je nutné při konfiguraci linuxového jádra zapnout podporu pro '''I2C''' Hardware monitoring. Pokud je váš hardware muzejní kousek, můžete se přesvědčit, zda-li je monitorování chipsetu podporováno na stránce: [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/].

Dále je nutné přidat do jádra podporu pro jednotlivé chipy. Nejjednodušší je přidat všechny podporované chipy jako moduly. Ušetříme si tím mnohé trápení. Pokud nechcete sami laborovat s nastavením konfigurace jádra, je možné si stáhnout a nainstalovat již odzkoušené verze jádra pro několik základních architektur z ftp hkfree: [ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/ ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/].

== Nastavení monitorovací utility ==
K tomu, abychom zjistili, které moduly jádra náhrat použijeme monitorovaní utilitu '''lm_sensors''' opět z [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/]. Nainstaluje buč příslušný balík, či sami zkompilujeme a nainstalujeme.

$ ./configure
$ make user
$ make user_install

Po instalaci máme k dispozici utilitu '''sensors-detect'''. Spustíme, dojde k vyzkoušení veškerých modulů pro monitorování. Pro ty, které fungují na našem systému, nám utilita vygeneruje příslušné řádky jednak pro '''/etc/modprobe.conf''' a jednak pro startovací skripty, kde se dané moduly nahrávají.

Zdali vše funguje vyzkoušíme pomocí příkazu:
$ sensors

To nám ukáže zhruba následují informace o hardwaru na serveru.

it8712-isa-0290
Adapter: ISA adapter
in0: +1.74 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in1: +0.00 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in2: +3.26 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in3: +2.93 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
fan1: 2616 RPM (min = 0 RPM, div = 4)
temp1: +57°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
temp2: +41°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
vid: +1.20 V

== Nastavení grafického zobrazení ==
Nyní nás čeká nastavení softwaru, který nám bude graficky zobrazovat statistiky jednak o hardwaru, ale i softwaru (zátež linky, ping, počet přenesených dat jednotlivých uživatelů atd.)

Pro samotný sběr monitorovacích údajů použijeme asi nejrozšířenější utilitu: '''rrdtool'''. Opět si buč nainstalujeme již hotové baličký nebo stáhneme z [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/].

V současné době je již k dispozici řada 1.2.x. Nicměné se nám může stát, že program, který bude zpracovávat takto sebraná data, nebude rozumět novému vnitřnímu formátu, který tato sada používá. Proto zůstaneme u bezproblémové řady 1.0.x.

Jelikož se v následujícím odstavci dočteme, že pro zobrazení takto sebraných výsledků použijeme program napsaný v Perlu, musíme také nainstalovat perlovou rrdtool knihovnu. To nám zajistí příkaz:

$ make site-perl-install

Po instalaci se rrdtool nacházejí v adresáři: <code>/usr/local/rrdtool-1.0.x/</code>.

Poslední co nám zbývá je nástroj, který nám ze všech těch monitorovacích údajů, udělá přehlednou stránku s grafama. Těchno nástrojů existuje spousta viz.: [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/].

Pro naše účely použijeme sice už dnes poněkud zastaralý, ale efektivní nástroj: '''HotSaNIC''' [http://hotsanic.sourceforge.net/ http://hotsanic.sourceforge.net/]. Poslední dostupná verze (CVS snapshot) je 0.5.0-pre6.

Stáhneme HotSaNIC a rozbalíme třeba do adresáře <code>/opt/hotsanic-0.5.0-pre6/</code>. Tím je veškerá instalace hotová. Přejdeme ke konfiguraci.

Konfigurace hotsanicu se zkládá ze dvou částí.

* konfigurace jádra hotsanicu
* konfigurace jednotlivých modulů

=== konfigurace jádra hotsanicu ===
V adresáři HotSaNICu pustíme konfigurační dávku:
$ ./setup.pl

Nyní budeme dotázáni, které služby hodláme monitorovat a zobrazovat.
Doporučuju sledovat zejména subsystémy: apcusv, traffic, system, ping, sensors a networks.
Po dokončení konfigurace dojde k vytvoření konfiguračního souboru <code>settings</code>,
který pro případné změny můžeme editovat i ručně a spouštěcí script <code>rrdgraph</code>. Nesmíme hlavně zapomenout nakonfigurovat proměnou <code>WEBDIR="/www/tools/info"</code>, ukazující na adresář, do kterého budou generovány HTML soubory s grafama.

Spoušetní HotSaNICu přidáme do init scriptů, tak aby nám naběhl při spuštění systémů. Do adresáře <code>/etc/init.d/</code> případně <code>/etc/rc.d/</code> soubor s následujícím obsahem:

<code>
#!/bin/bash
#
# Startup script for the HotSaNIC
#
hotsanic=/opt/hotsanic/rrdgraph
prog=hotsanic
start() {
echo -n $"Starting $prog: "
$hotsanic start
}
stop() {
echo -n $"Stopping $prog: "
$hotsanic stop
}
case "$1" in
start)
start
;;
stop)
stop
;;
restart)
stop
start
;;
*)
echo $"Usage: $prog {start|stop|restart}"
exit 1
esac
</code>

HotSaNIC využívá pro generování náhledů grafů software '''imagemagick''' [http://www.imagemagick.org/ http://www.imagemagick.org/]. Proto je vhodné nainstalovat patřičný balík či zkompilovat. Máme k dispozici i nouzové řešení a to nastavit v konfiguraci HotSaNICu zmenčování jen pomocí atributů elementu IMG ve výsledém HTML souboru (nedoporučuji).

HotSaNIC si veškeré obslužné práce (generování grafů) obstarává sám v daných časových intervalech. Pokud bychom chtěli některé výsledky vidět okamžitě, můžeme pustit regenerování ručně.
$ makeindex.pl
Vygeneruje titulní index.html.

$ diagrams.pl
Vygeneruje všechny grafy.

$convert.pl
Vygeneruje náhledy ke grafům.

Tímto jsme úspěšně nakonfigurovali jádro hotsanicu a můžeme přejít ke konfiguraci jednotlivých modulů.

=== konfigurace jednotlivých modulů ===
HotSaNIC podporuje monitorování následujících subsystému:
* '''apcusv''' - záloha napajení
* '''apps''' - vytižení daných procesů
* '''bind''' - DNS
* '''diskio''' - zátěž disku
* '''dnet''' -
* '''mailq''' - MAIL
* '''netstat''' - TCP spojení
* '''networks''' - traffic uživatelů
* '''ntp''' - TIME shift
* '''part''' -
* '''ping''' - PING
* '''sensors''' - CPU/... temperature
* '''shoutcast''' -
* '''system''' - zátěž systému
* '''traffic''' - traffic
* '''worms''' - útok červů

V adresářích '''modules''' jsou adresaře pro každý z níže uvedených modulů. V každém z nich je konfiguračních soubor '''setting'''. V následujích kapitolách je přehled základních nastavení pro jednotlivé konfigurační soubory.

==== apcusv ====
<nowiki># </nowiki>cesta k souboru apcacces, musí nám běžet také apcupsd
APCACCESS="/sbin/apcaccess"

==== apps ====
<nowiki># jméno procesu a popis</nowiki>
APP="httpd,apache"
APP="proftpd,ftp"

==== bind ====

==== diskio ====

==== dnet ====

==== mailq ====

==== netstat ====

==== networks ====

==== ntp ====

==== part ====

==== ping ====

==== sensors ====
<nowiki>#</nowiki> cesta ke vstupním hodnotám (podle načteného modulu jádra),
<nowiki>#</nowiki> jméno db, popisek, pozice ve vstupním souboru, násobící koeficient,
<nowiki>#</nowiki> přičítací koeficient, jednotky
SENSOR="/sys/bus/i2c/drivers/w83627hf/1-0290/temp3_input,mb,MB temp,1,.001,0,C"

==== shoutcast ====

==== system ====
IRQ=<number>,<short description>

==== traffic ====

==== worms ====

== Nastavení softwarových alarmů ==

Monitorování serveru

2005-09-27T21:27:12Z

84.242.95.13: /* Nastavení monitorovací utility */

Autor: [[Wikipedista:Lore|Lore]]

== Motivace ==

Automatizované monitorování systému a hardwaru je zajisté jedna z vlastností, která
by neměla chybět na žádném profesionálně udržovaném serveru. Upozorní nás včas na případné problémy, které by mohli často vést i k hadrwarovému porušení celého serveru. Dále vídíme dlouhodobý stav žátěže, podle něhož můžeme server upgradovat
(přídání většího ventilátoru, paměti atd.)

== Úkázkové řešení ==
Na mnohých serverech hkfree běží monitoring jak systému tak i hardwaru. Jedno z
efektivních a nenáročních řesení lze najít na: [http://pouchov.hkfree.org/info/ http://pouchov.hkfree.org/info/].

== Nástavení modulu linuxového jádra ==
Abychom mohli přistupovat k údajům o teplotě procesoru, základní desky, otáčkám ventilátorů aj. je nutné při konfiguraci linuxového jádra zapnout podporu pro '''I2C''' Hardware monitoring. Pokud je váš hardware muzejní kousek, můžete se přesvědčit, zda-li je monitorování chipsetu podporováno na stránce: [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/].

Dále je nutné přidat do jádra podporu pro jednotlivé chipy. Nejjednodušší je přidat všechny podporované chipy jako moduly. Ušetříme si tím mnohé trápení. Pokud nechcete sami laborovat s nastavením konfigurace jádra, je možné si stáhnout a nainstalovat již odzkoušené verze jádra pro několik základních architektur z ftp hkfree: [ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/ ftp://ftp.hkfree.org/linux/wifi/].

== Nastavení monitorovací utility ==
K tomu, abychom zjistili, které moduly jádra náhrat použijeme monitorovaní utilitu '''lm_sensors''' opět z [http://secure.netroedge.com/~lm78 http://secure.netroedge.com/~lm78/]. Nainstaluje buč příslušný balík, či sami zkompilujeme a nainstalujeme.

$ configure
$ make user
$ make user_install

Po instalaci máme k dispozici utilitu '''sensors-detect'''. Spustíme, dojde k vyzkoušení veškerých modulů pro monitorování. Pro ty, které fungují na našem systému, nám utilita vygeneruje příslušné řádky jednak pro '''/etc/modprobe.conf''' a jednak pro startovací skripty, kde se dané moduly nahrávají.

Zdali vše funguje vyzkoušíme pomocí příkazu:
$ sensors

To nám ukáže zhruba následují informace o hardwaru na serveru.

it8712-isa-0290
Adapter: ISA adapter
in0: +1.74 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in1: +0.00 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in2: +3.26 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
in3: +2.93 V (min = +4.08 V, max = +4.08 V)
fan1: 2616 RPM (min = 0 RPM, div = 4)
temp1: +57°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
temp2: +41°C (low = -1°C, high = -1°C) sensor = thermistor
vid: +1.20 V

== Nastavení grafického zobrazení ==
Nyní nás čeká nastavení softwaru, který nám bude graficky zobrazovat statistiky jednak o hardwaru, ale i softwaru (zátež linky, ping, počet přenesených dat jednotlivých uživatelů atd.)

Pro samotný sběr monitorovacích údajů použijeme asi nejrozšířenější utilitu: '''rrdtool'''. Opět si buč nainstalujeme již hotové baličký nebo stáhneme z [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/].

V současné době je již k dispozici řada 1.2.x. Nicměné se nám může stát, že program, který bude zpracovávat takto sebraná data, nebude rozumět novému vnitřnímu formátu, který tato sada používá. Proto zůstaneme u bezproblémové řady 1.0.x.

Jelikož se v následujícím odstavci dočteme, že pro zobrazení takto sebraných výsledků použijeme program napsaný v Perlu, musíme také nainstalovat perlovou rrdtool knihovnu. To nám zajistí příkaz:

$ make site-perl-install

Po instalaci se rrdtool nacházejí v adresáři: <code>/usr/local/rrdtool-1.0.x/</code>.

Poslední co nám zbývá je nástroj, který nám ze všech těch monitorovacích údajů, udělá přehlednou stránku s grafama. Těchno nástrojů existuje spousta viz.: [http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/ http://people.ee.ethz.ch/~oetiker/webtools/rrdtool/rrdworld/].

Pro naše účely použijeme sice už dnes poněkud zastaralý, ale efektivní nástroj: '''HotSaNIC''' [http://hotsanic.sourceforge.net/ http://hotsanic.sourceforge.net/]. Poslední dostupná verze (CVS snapshot) je 0.5.0-pre6.

Stáhneme HotSaNIC a rozbalíme třeba do adresáře <code>/opt/hotsanic-0.5.0-pre6/</code>. Tím je veškerá instalace hotová. Přejdeme ke konfiguraci.

Konfigurace hotsanicu se zkládá ze dvou částí.

* konfigurace jádra hotsanicu
* konfigurace jednotlivých modulů

=== konfigurace jádra hotsanicu ===
V adresáři HotSaNICu pustíme konfigurační dávku:
$ ./setup.pl

Nyní budeme dotázáni, které služby hodláme monitorovat a zobrazovat.
Doporučuju sledovat zejména subsystémy: apcusv, traffic, system, ping, sensors a networks.
Po dokončení konfigurace dojde k vytvoření konfiguračního souboru <code>settings</code>,
který pro případné změny můžeme editovat i ručně a spouštěcí script <code>rrdgraph</code>. Nesmíme hlavně zapomenout nakonfigurovat proměnou <code>WEBDIR="/www/tools/info"</code>, ukazující na adresář, do kterého budou generovány HTML soubory s grafama.

Spoušetní HotSaNICu přidáme do init scriptů, tak aby nám naběhl při spuštění systémů. Do adresáře <code>/etc/init.d/</code> případně <code>/etc/rc.d/</code> soubor s následujícím obsahem:

<code>
#!/bin/bash
#
# Startup script for the HotSaNIC
#
hotsanic=/opt/hotsanic/rrdgraph
prog=hotsanic
start() {
echo -n $"Starting $prog: "
$hotsanic start
}
stop() {
echo -n $"Stopping $prog: "
$hotsanic stop
}
case "$1" in
start)
start
;;
stop)
stop
;;
restart)
stop
start
;;
*)
echo $"Usage: $prog {start|stop|restart}"
exit 1
esac
</code>

HotSaNIC využívá pro generování náhledů grafů software '''imagemagick''' [http://www.imagemagick.org/ http://www.imagemagick.org/]. Proto je vhodné nainstalovat patřičný balík či zkompilovat. Máme k dispozici i nouzové řešení a to nastavit v konfiguraci HotSaNICu zmenčování jen pomocí atributů elementu IMG ve výsledém HTML souboru (nedoporučuji).

HotSaNIC si veškeré obslužné práce (generování grafů) obstarává sám v daných časových intervalech. Pokud bychom chtěli některé výsledky vidět okamžitě, můžeme pustit regenerování ručně.
$ makeindex.pl
Vygeneruje titulní index.html.

$ diagrams.pl
Vygeneruje všechny grafy.

$convert.pl
Vygeneruje náhledy ke grafům.

Tímto jsme úspěšně nakonfigurovali jádro hotsanicu a můžeme přejít ke konfiguraci jednotlivých modulů.

=== konfigurace jednotlivých modulů ===
HotSaNIC podporuje monitorování následujících subsystému:
* '''apcusv''' - záloha napajení
* '''apps''' - vytižení daných procesů
* '''bind''' - DNS
* '''diskio''' - zátěž disku
* '''dnet''' -
* '''mailq''' - MAIL
* '''netstat''' - TCP spojení
* '''networks''' - traffic uživatelů
* '''ntp''' - TIME shift
* '''part''' -
* '''ping''' - PING
* '''sensors''' - CPU/... temperature
* '''shoutcast''' -
* '''system''' - zátěž systému
* '''traffic''' - traffic
* '''worms''' - útok červů

V adresářích '''modules''' jsou adresaře pro každý z níže uvedených modulů. V každém z nich je konfiguračních soubor '''setting'''. V následujích kapitolách je přehled základních nastavení pro jednotlivé konfigurační soubory.

==== apcusv ====
<nowiki># </nowiki>cesta k souboru apcacces, musí nám běžet také apcupsd
APCACCESS="/sbin/apcaccess"

==== apps ====
<nowiki># jméno procesu a popis</nowiki>
APP="httpd,apache"
APP="proftpd,ftp"

==== bind ====

==== diskio ====

==== dnet ====

==== mailq ====

==== netstat ====

==== networks ====

==== ntp ====

==== part ====

==== ping ====

==== sensors ====
<nowiki>#</nowiki> cesta ke vstupním hodnotám (podle načteného modulu jádra),
<nowiki>#</nowiki> jméno db, popisek, pozice ve vstupním souboru, násobící koeficient,
<nowiki>#</nowiki> přičítací koeficient, jednotky
SENSOR="/sys/bus/i2c/drivers/w83627hf/1-0290/temp3_input,mb,MB temp,1,.001,0,C"

==== shoutcast ====

==== system ====
IRQ=<number>,<short description>

==== traffic ====

==== worms ====

== Nastavení softwarových alarmů ==