Ostatni - to co se nikam nevejde

Z HKfree wiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Telefonni seznam Skype pro HKFREE

[Telefonni seznam]

Radia HKfree

Etymologie řeckých názvů našich serverů

  • Charon

Syn boha věčné tmy a bohyně noci Nykty, převozník mrtvých do podsvětí. Byl to hrubý a nevlídný stařec, což při jeho původu a celoživotním zaměstnání nijak nepřekvapuje. Převážel přes řeku Styx nebo Achrón, a to pouze do podsvětí, zpět na svět nikoli. Tuto službu poskytoval jedině duchům řádně pohřbených mrtvých; duchové nepohřbených museli bloudit na věky nebo (podle méně přísných představ) sto let na březích podsvětních řek.

Za to, že převezl Hérakla, který se jako jeden z mála živých dostal do podsvětní říše, musel pak z rozkazu vládce podsvětí Háda sloužit po celý rok v okovech. Za převezení duchů zemřelých vyžadoval odměnu. Řekové proto dávali mrtvým pod jazyk peníz, aby mu měli čím zaplatit. K čemu mu byli peníze, nikdo nevěděl. Přesto však tento obyčej udržoval v řeckořímském světě ještě dlouho po vítězství křesťanství a pronikl i do pohřebních zvyklostí jiných národů

  • Orion

Syn boha moře Poseidona a jeho milenky Euryaly, vášnivý lovec. Patřil mezi největší hrdiny řeckých mýtů, avšak jen postavou: když kráčel po dně moře, vyčnívala mu hlava z vln hlava. Kromě rozměrů vynikal tělesnou krásou, loveckým uměním a složitými osudy, o kterých nebyli zajedno už ani antičtí autoři. Zprávy o něm se shodují jen v tom, že společným jmenovatelem jeho životních komplikací byly ženy. První jeho manželka Sídé byla poněkud vychloubačná; když prohlásila, že je krásnější než bohyně Héra, musela se okamžitě na její rozkaz odebrat z tohoto světa do Tartaru. Po příslušné době smutku se pak Órión zamiloval do dcery krále Oinopióna z Chiu, která se jmenovala Meropé a na její žádost vyhubil na světě všechny divoká zvířata. Oinopión mu ji za to slíbil za manželku, ale se splněním slibu neustále otálel. Orión si krátil čas čekání pitím, a jak se to už stává, pod vlivem vína se přestal ovládat a zmocnil se své snoubenky násilím.

Král Oinopión požádal nato boha vína Dionýsa, aby mu pomohl tento čin pomstít. Dionýsos Órióna uspal a Oinopión ho pak oslepil. Órión se však dozvěděl věštbu, že prý může znovu získat zrak, jestliže se vypraví na Východ a vystaví se tam paprskům ranního slunce. Udělal to, věštba se splnila už na ostrově Lémnu, a tak se vrátil na Chios, aby Oinopióna potrestal. Ten však před ním uprchl; vypravil se ho tedy hledat. Dostal se až na Krétu, a když ho nenašel, připojil se k lovecké družině bohyně Artemidy. Stalo se mu to však osudným: za pobytu na Východe se do něj zamilovala bohyně ranních červánků Éós a Artemis ho pak ze žárlivosti (při pokusu o útěk z její družiny nebo při Éóině pokusu o jeho únos) zastřelila šípem.

Podle jiné verze ho prý zastřelil na Artemidinu žádost její bratr Apolón. Podle další byl prý příčinou Artemidin strach, aby při své lovecké vášni nevyhubil všechny zvířata. Po smrti ho bohové pro jeho zálibu ve hvězdách (resp. protože celý život marně toužil po Atlantových dcerách Plejádách) přenesli na nebe, kde dodnes září jako jasné souhvězdí. Zvlášť dobře je vidět jeho lesklý lovecký pás.

zdroj: Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bají

Citováno z „http://wiki.hkfree.org/index.php?title=Ostatni_-_to_co_se_nikam_nevejde&oldid=471“